přejít na home
Měny:  CZK  |  EUR

Úvod / Přírodní léky od A do Z

Zde uvádíme některé byliny obsažené v produkech Tibetské medicíny EPAM.

 

Echinace purpurea (Třapatka nachová, lidový název: třapatka)

 

Popis rostliny: vytrvalá, až 1 m vysoká bylina. Květní úbory jednotlivé, koncové, jazykovité květy nachové. Trubkovité květy hnědé, umístěné na vyklenutém květním lůžku, plevky z květů vyčnívající a pichlavé (odtud je také odvozen latinský rodový název rostliny, neboť slovo echinátus znamená ježatý nebo ostnitý jako ježek). Kvete v červenci až září. Třapatka prošla mnoha obdobími různé obliby, až se nakonec stala jednou z nejznámějších volně prodejných léčivek.

Historie: Echinacea pochází ze středozápadu Severní Ameriky. Původně ji tisíce let používali domorodí Indiáni na rány, kousnutí, bodnutí hmyzem a uštknutí hady. Vyplachovali si echinaceovými přípravky ústa při bolestech dásní, echinaceové tinktury používali na nachlazení, neštovice, spalničky, příušnice a artritidy. Novousedlíky s rostlinou seznámili Indiáni; později se stala místním lidovým léčivým přípravkem. V roce 1870 ji dodavatel patentních medicín Meyer přibral do svého čističe krve. Dr. Meyer byl přesvědčen, že echinacea vyléčí uštknutí chřestýšem a rozhodl se to dokázat. Roku 1885 zaslal vzorek Lloydovi, profesorovi z lékařského institutu v Cincinnati. Lloyd byl zároveň jedním z prvních prezidentů Americké farmaceutické asociace. Rostlinu určil jako echinaceu, ale nesouhlasil, že může vyléčit uštknutí chřestýšem. Dr. Meyer se proti tomu ohradil a trval na tom, že rostlina uštknutí vyléčí. Byl si tak jistý, že chtěl přijet s živým chřestýšem do Cincinnati, nechat se v Lloydově přítomnosti kousnout a tak dokázat, že rostlina vyléčí uštknutí. Lloyd ale bohužel nabídku odmítl. Vytrvalý Dr. Meyer zaslal echinaceu Lloydovu kolegovi J. Kingovi, který ji s úspěchem vyzkoušel na včelím bodnutí, vředech na nohou a mnoha infekčních onemocněních. Časem přijal echinaceu i Lloyd, používal ji při léčbě zranění, jedovatých kousnutí a bodnutí, otravy krve, záškrtu, zánětu mozkových blan, spalniček, neštovic, malárie, spály, chřipky, syfilidy, kapavky. Lloydovo nadšení nebylo pouze vědecké. Jeho farmaceutická společnost vyrobila z echinacei několik přípravků. Na začátku minulého století bylo velkou vzácností, pokud v domácí americké lékárně nebyl. Echinacea se naneštěstí stala obětí války mezi ortodoxními lékaři, kteří uznávali pouze chemické léky a nikoliv léčitele, kteří tíhli k užívání přírodních léčiv. Roku 1909 bylo v časopise Americké lékařské asociace uvedeno: „Echinacea…nepotvrdila svou pověst léčivé rostliny….“ Aby ne, když se celosvětově rozběhla mašinérie a lobbing chemické farmacie a v období kolem druhé světové války, kdy se začala používat nová antibiotika, se sláva a účinky echinacei úplně vytratily. Od 40. let 20 století do 70. let nebyla prakticky používána. Mezi 50. a 80. lety bylo mnoha studiemi prokázáno, že rostlina skutečně výrazně posiluje imunitní systém a má výbornou schopnost léčit infekce.

Účinné látky:v kořenech obsahuje látky označované jako echinakosid a echinacin, dále silice s obsahem humulonu, flavonoidy a další látky. Echinacea obsahuje v kořenech a nadzemních částech silici, beta-sitosterol, mastné kyseliny, fenolické látky a velké množství polysacharidů.

Léčebné užití
Zvýšená imunita: Echinacea pomáhá léčit infekci tím, že posiluje imunitu. Když tělo napadnou choroboplodné látky, vyloučí buňky těla látky, které do napadené oblasti přitahují bílé krvinky likvidující infekci, takzvané mikrofágy. Rostlina také stimuluje B a T lymfocyty, které zodpovídají za imunitu.
Nákazy: Nejen že posiluje imunitní systém, echinacea dokonce pomáhá likvidovat mnoho různých druhů nebezpečných virů, bakterií, hub a prvoků.

Echinacea potírá infekci několika různými způsoby:.

  • obsahuje echinakosid, přírodní antibiotikum, které má široké spektrum antimikrobiotického účinku.
  •  posiluje tkáně proti útoku choroboplodných zárodků. Tkáně obsahují kyselinu hyaluronovou, která slouží jako štít škodlivým mikroorganismům. Mnoho zárodků tvoří enzym hyaluronidázu, který jmenovanou ochranu rozpouští a zárodky pak mohou proniknout do tkání a způsobit nákazu. Echinacea však obsahuje další látku – echinacein, která napadá výše jmenovaný enzym nepřátelských mikroorganismů a nedovolí jim tedy proniknout do tkání.
  •  napodobuje interferon, což je látka tvořená tělem, která napadá choroboplodné zárodky. Těsně před zánikem infekcí napadené buňky se z ní uvolní malé množství interferonu, který zvyšuje schopnost okolních buněk odolat náporu infekce. Echinacea má podobný účinek. Vědci namočili buňky do echinaceové tinktury a pak je vystavili účinku silných virů - angína, herpes. V porovnání s buňkami bez echinaceové tinktury se nakazilo virem jen velmi malé množství buněk před tím namočených do tinktury.

Nachlazení a chřipka: na konci 90. let 20. století se mnoho studií zabývalo účinky echinacei na nachlazení. Některé prokazovaly účinnost echinacei na slabší nachlazení, ale jiné i na velmi silné chřipky. Roku 1999 se dva lékaři z Wisconsinu rozhodli, společně s přírodním lékařem z Bastyrovy University poblíž Seattlu, analyzovat všechny zprávy zabývající se účinkem echinacei na infekce horních cest dýchacích. Prošli osm výzkumů, kterých se zúčastnilo přes 10.000 lidí, při nichž byly užívány všechny části rostliny a z nichž všechny zahrnovaly dvojité slepé pokusy. Zde je jeden typický příklad ze jmenovaných 8 studií: ve velké švédské továrně na nábytek našli zdravotníci 600 pracovníků se známkami začínající chřipky. Polovina nemocných zaměstnanců dostala placebo a zbytek pak dostal echinaceovou tinkturu - první den 20 kapek každé 2 hodiny, další dny pak 20 kapek 3 krát denně, celková doba léčby nepřesáhla 10 dní. Mezi lidmi užívající placebo byla průměrná doba uzdravení 8 dní, mezi lidmi beroucími echinaceovou tinkturu to byly jen 3 dny. Všech 8 studií mělo obdobné výsledky. 6 z nich uvádělo výsledky statisticky významné. Zbylé dvě sice ne, ale alespoň potvrdily výsledky předchozích studií. Závěr analýzy: echinacea je účinným lékem na chřipku a nachlazení. Ve všech případech snížila rostlina délku trvání infekce a její sílu průměrně o 60%.
Poranění: při léčbě povrchových ran. Echinacein - stejná látka jako ta, která brání choroboplodným zárodkům dostat se do tkání, zároveň podporuje hojení poškozené kůže tím, že podněcuje buňky k rychlejší tvorbě nové tkáně. Přípravky z echinacei lze přikládat na řezné rány, spáleniny, lupénku, ekzémy, herpes.
Poševní záněty: jedné německé studie se zúčastnilo 203 žen s opakovanými poševními záněty, kterým byl podán buď klasický farmakologický krém proti vaginálním zánětům, nebo stejný krém spolu s echinaceovou tinkturou. Během 6 měsíců se u 60% žen užívajících pouze krém zánět opakoval. U žen zároveň užívajících echinaceovou tinkturu se zmíněné potíže vrátily jen v 10% - což představuje statisticky významný rozdíl.
Chemoterapie a ozařování při rakovině: Pacienti, kteří chodí na chemoterapii, mají často silně snížený počet bílých krvinek, čímž se u nich zvyšuje riziko vzniku infekčního onemocnění. Němečtí výzkumníci podávali 150 lidem s pokročilou rakovinou jícnu a tlustého střeva při každé terapii echinaceovou tinkturu. Na místo snížení, u nich došlo ke zvýšení bílých krvinek.
 

Echinacea je obsažena v těchto produktech EPAM: EPAM 21 Průduškový, EPAM 22 Žaludeční, EPAM 23, EPAM 39, EPAM 900, Tinktura EPAM Echinacea, Tobolky EPAM Echinacea.

 

Anýz vonný (Lidový název: anýzový bedrníček, anýzový bedrník, hanýsek, anýž nebo bedrníček menší)

 

Popis rostliny: jednoletá bylina dorůstá do výšky 30 - 60 cm. Charakteristická je třemi rozdílnými tvary listů; spodní jsou jednoduché, srdčitě okrouhlé a zubaté, prostřední jsou jednoduše zpeřené a horní trojčetně peřenosečné. Jeho bílé květy jsou uspořádané v okolíky se 7 - 15 paprsky. Celá rostlina aromaticky voní.
Stanoviště: Nejlépe dozrají plody na suchém místě. Ideální je vápenitá, humózní a dobře propustná půda. Kvete od června do srpna. Po odkvětu se sbírají plody, které se sušené skladují v temnu a suchu, aby neztratily své účinné látky.
Účinné látky: Plod anýzu je štětinatě brvitý, obsahuje ve velké míře silici anetol a vedle něj i tuky, bílkoviny a cukry.
Léčebné užití: má výrazný protibakteriální účinek, zklidňuje křeče zažívacího traktu, odstraňuje plynatost, povzbuzuje sekreci mléčných žláz. Silice příznivě ovlivňuje činnost dýchacích cest, proto se užívá jako prostředek proti kašli při zánětech horních cest dýchacích, rozpouští hleny, usnadňuje odkašlávání.
Další užití: Bylinková kuchyně - Anýz, jinak známý jako „chlebové semínko“ je nezbytnou součástí mnoha druhů vánočního pečiva. Polévkám, omáčkám a dušené zelenině dodává zvláštní sladkou příchuť. Pokud se semena těsně před použitím rozdrtí a rozemelou, zřetelně vynikne typické anýzové aroma, které vám také zajistí svěží dech.
Produkty EPAM, ve kterých je obsažen Anýz: Medový elixír průduškový, Silice EPAM Anýz, Tinktura EPAM Anýz, Tobolky EPAM Očišťující směs.

   

Bez černý (lidové názvy: bezinky, kobzinky, kozičky, bezoví, smradinky, bzina, pís bez)

 

Popis rostliny: vytrvalý, obvykle 1,5 až 5 m vysoký keř, občas ale i až 10 m vysoký strom. Listy vstřícné, po rozemnutí mírně páchnoucí. Květy uspořádány v hustých, vrcholových, plochých chocholících o průměru 10 až 25 cm, bílé až nažloutlé, vonné. Plodem je 5 - 8 mm velká černá bobule, tzv. bezinka. Kvete v červnu až červenci.
Historie: v minulosti se užíval i k barvení látek. Květy se užívají k přípravě nápojů, lze je i pojídat smažené (tzv. kosmatice). Již od nepaměti je černý bez oblíbenou léčivou rostlinou, o jeho významu svědčí i staré úsloví: „Před heřmánkem smekni, před bezem klekni."
Účinné látky: květy obsahují silice, slizy, třísloviny, glykosidy (sambunigrin a rutin), organické kyseliny (jablečnou, octovou, valerovou) a vitamin C. Plody obsahují cukry, kyselinu jablečnou, třísloviny, pektin, v čerstvém stavu vitamín C, ve slupce a v semenech vitamín A a skupinu vitamínů B: B1, B2, B6, B12 a kyselinu panthotenovou. Listy obsahují pryskyřici, glykosidy, sambunigrin, sambucin a dosti velké množství vápníku.
Kůra a listy jsou jedovaté. Listy obsahují toxický glykosid sambucinigrin a alkaloid sambucin, v kůře jsou přítomny třísloviny, alkaloid a pryskyřice, jejíž působení je značně drastické. Otravy se projevují silným zvracením, průjmem, nechutenstvím a celkovou slabostí. Stejné příznaky se ale mohou objevit i při extrémním předávkování bezovými plody.

Léčebné účinky: Ve farmacii se používají hlavně květy, které působí snížení horečky a usnadňují pocení. Používají se proto při horečnatých onemocněních z nachlazení, při úporném kašli a angínách nebo jako součást uklidňujících nervových přípravků. Jako léčivá rostlina nemá bez černý v lidovém léčitelství konkurenci. Je osvědčeným lidovým potopudným, močopudným a "krev čistícím" prostředkem. Černý bez pomáhá také při migrénách a ischiatických zánětech.Čaj ze sušených květů černého bezu: 3 lžičky usušených květů zalijeme šálkem vroucí vody a přikryjeme. Necháme asi 20 minut ustát, scedíme a vypijeme. Čaj si tímto způsobem připravíme 3x denně.

Sběr: na jaře se sbírají květenství. Odstříhávají se a ukládají do košíků, aby se nezapařily. Suší se celá květenství, nejlépe zavěšená na šňůrách, popřípadě v malé slabé vrstvě, vždy ve stínu max. do 45° C. Dbáme na to, aby květenství nezahnědla, neboť tím se stává bezcennou. Na podzim se sbírají a vykupují plody - bezinky. Sušit plody černého bezu musíme začít na slunci, ale dosoušet umělým teplem tak, aby se daly sdrhnout stopky. Dobře usušené plody mají černo-fialovou barvu, lesknou se, mají nakysle sladkou chuť.
Další použití: výluhy z květu bezu černého se používají i v kosmetice k omývání uhrovité pleti. Doporučuje se i maska z květu bezu černého, lípy a heřmánku. Plody se užívají v lidovém léčitelství a potravinářském průmyslu.
Produkty EPAM, ve kterých je obsažen Bez černý: Bylinný čaj EPAM na průdušky porcovaný a sypaný, Bylinný čaj EPAM na slinivku a cukr porcovaný a sypaný, Bylinný čaj EPAM Na ledviny porcovaný a sypaný, Tobolky EPAM Na ledviny, Tobolky EPAM Na průdušky, Tobolky EPAM Na slinivku a cukr.

 

Borovice lesní (lidové názvy: sosna, špendličí, chvůje, chvoj, borec)

 

Popis rostliny: Borovice lesní je známý jehličnatý strom, který se vysazuje především do výše položených oblastí. Mnoho z nás však neví, že také borovice má své léčivé účinky. Již známý léčitel a jasnovidec USA Edgar Cayce doporučoval parní lázeň z borového jehličí jako ozdravný prostředek a doplňkovou terapii u mnoha závažných onemocnění.
Účinné látky: borovice lesní obsahuje silici (a v ní terpeny pinen, felandren, limonen, camphen, cadinen, myrcen, sylvestren, caren, cymen, bornylacetát aj.) pryskyřici, třísloviny, hořčiny, aromatické kyseliny, vitamín C a další látky.
Sběr a sušení: k léčebným účelům se z borovice lesní sbírají pupeny, které ještě nejsou rozvinuté (duben). Pupeny se suší ve stínu, v malých vrstvách. Teplota při sušení by neměla přesáhnout 35°C.
Léčebné užití: Borovice působí protizánětlivé, usnadňuje odkašlávání, při zevním použití zvyšuje prokrvení pokožky. Vnitřně se borovice používá při bronchiálním astmatu na podporu odhleňování nebo při nachlazení či jiných chorobách dýchacích cest. Také se osvědčila při revmatismu a různých kožních vyrážkách.
Produkty EPAM, ve kterých je obsažena borovice: Jílový obklad EPAM Na klouby a páteř, Balzám na klouby a páteř Cedr, Balzám na klouby a páteř Z jehličnanů, Tělový balzám Uklidňující, Tělový balzám na celulitidu, Tělový balzám Cedr, EPAM 8, EPAM 7, EPAM 11, EPAM 20 C, EPAM 20 D, EPAM 31, EPAM 35, EPAM 37, EPAM 96, EPAM 900, EPAM 1000, Medový elixír 100% přírodní multivitamin, Medový elixír borovicový, Medový elixír na klouby a páteř, Masážní olej EPAM 40 Páteř a klouby, Masážní olej EPAM 41 Páteř a klouby, Masážní olej EPAM 42 Páteř a klouby, Masážní olej EPAM 46 směs, Masážní olej EPAM 50 směs, Masážní olej EPAM 51 směs, Masážní olej EPAM 60 směs, Masážní olej EPAM 61 směs, Masážní olej EPAM 70 směs, Masážní olej EPAM 72 směs, Masážní olej EPAM 73 směs, Jílová pleťová maska EPAM Pro poškozenou pleť, Medová pleťová maska EPAM S jehličnany, Silice EPAM Borovice, Aromatická sůl EPAM Borovice, Aromatická sůl EPAM Na klouby a páteř, Aromatická sůl EPAM Kožní.

 

Brusnice borůvka (lidový názvev: borůvka, čučorietka)

 

Popis rostliny a historie: Borůvka je hojně rozšířený keřík, s temně modrými plody (borůvkami). Najdeme ji především v jehličnatých lesích. V lidovém léčitelství je borůvka brusnice (Vaccinium myrtillus) velmi používaná. Za druhé světové války letci jedli mnoho borůvek, které jim svým vysokým obsahem vitamínu A zlepšovaly noční vidění.
Účinné látky: plody borůvky obsahují velké množství tříslovin (až 7%), dále glykosidy, organické kyseliny, cukry a vitamín C. Listy obsahují flavonoidy, třísloviny (asi 11%), glukokininy, tanin a myrtillin.
Sběr a sušení: borůvkové listy sbíráme od června do září, plody od července do srpna. Plody se sbírají buď ručně, nebo pomocí hřebenů v době plné zralosti. Plody borůvky brusnice se suší ve slabé vrstvě nejprve na slunci, pak při umělé teplotě do 60 °C v troubě nebo sušárně a dosušují se do úplného svraštění opět na slunci, aby plody neztvrdly.
Léčebné užití: Borůvkové listy patří mezi hlavní léčivé byliny při léčbě cukrovky, průjmu, střevního kataru a ledvinové koliky. Zevně můžeme odvar z listů a plodů používat k výplachům a dezinfekci dutiny ústní, při zánětu dásní a ke koupelím při kožních onemocněních.Čaj pro nemocné cukrovkou: 2 lžičky řezaných sušených listů vsypeme do 1/4 l vody a 10 minut povaříme. Borůvkový čaj pijeme chladný, maximálně 2 šálky denně. Čaj poslouží místo insulinu při slabé cukrovce.
Produkty EPAM, ve kterých je obsažena Brusnice borůvka: Čaj na slinivku a cukr porcovaný a sypaný, Tobolky EPAM Na slinivku a cukr.

 

Bukvice lékařská (lidové názvy: betonie, čistec lékařský, betonika, čistec červený).

 

Popis rostliny: víceletá drsně chlupatá bylina, vysoká 20 až 80 cm. Lodyha na bázi obvykle dřevnatějící. Dolní lodyžní listy v růžici, lodyžní listy řapíkaté, vejčité, až 10 cm dlouhé, vroubkované. Květy červené v hustém koncovém lichoklasu dlouhém 3 až 6 cm, kvete v červenci až září.
Historie: Bukvice lékařská patřila mezi jednu z nejoblíbenějších středověkých bylin, kterou lidé používali téměř na všechny duševní a psychické problémy. Bukvice se také nosila jako amulet, který měl zahánět nemoci.
Účinné látky: Bukvice lékařská obsahuje třísloviny, silici, hořčiny, betain, cholin, prchavý olej, kyselinu tannovou, stachydrin a další látky.
Sběr a sušení: u bukvice lékařské sušíme nať, která se sbírá od začátku rozkvětu až do podzimu. Sušíme na přímém slunci, nebo při umělé teplotě nepřevyšující 40°C.
Léčebné užití: Bukvice lékařská pomáhá při chorobách trávicího ústrojí se zanícenou a překrvenou sliznicí, při dyspeptickém syndromu vyvolaném špatnou kvalitou žaludečních šťáv, při zánětech v oblastech urogenitálního traktu nebo jako antiastmatikum. Také mírně snižuje krevní tlak a její účinky bývají blahodárné i při nervové vyčerpanosti. Pomáhá při neuróze, rozrušení, nespavosti, lehké depresi či lehké epilepsii. Čaj z bukvice lékařské: 1 čajovou lžičku sušené bukvice zalijeme 200 ml vroucí vody, necháme louhovat a poté pijeme 2x až 3x denně.
Produkty EPAM, ve kterých je obsažena bukvice: Bylinný čaj EPAM Na plíce porcovaný a sypaný, Tobolky EPAM Na plíce.

 

Divizna velkokvětá (lidové názvy: svíce královská, Petrova hůl, děvozel, děvizna, pochodňová květina, kruželice)

 

Popis rostliny: dvouletá, hustě plstnatá, až 2,5 m vysoká bylina, jež v prvním roce vyhání jen růžici přízemních listů; kvete až v roce druhém. Květy v hustém lichoklasu, koruna kolovitá, 30 až 55 mm v průměru, korunní lístky žluté. Kvete v červenci až září. Při výsevu semen je nutná opatrnost, semena jsou totiž jedovatá, obsahuji v poměrně vysoké koncentraci rotenon. Na našem území roste hned několik druhů divizen, ovšem pouze dvě – divizna velkokvětá a divizna sápovitá – jsou léčivé. Obě jsou si velice podobné, mají pouze odlišné tvary listů.
Historie: dříve se květy užívaly při výrobě alkoholických nápojů jako barvivo nebo k jejich aromatizaci. Divizna se nepoužívala jen proti kašli či bronchitidě, ale i v kosmetice. Již od antiky si lidé diviznovými listy potírali tváře, čímž se vytvořil „přirozený ruměnec“. Ve starém Římě si údajně ženy barvily květy divizny vlasy a látky na žluto.
Účinné látky: Polysacharidy (kys. uronová, galaktóza a arabinóza, tvoří sliz, flavonoidy, saponiny, iridoidy (aucubin, catalpol), glykosidy lignanů.
Sběr a sušení: nasbírané květy divizny se snažíme usušit co nejrychleji, nejlépe během jednoho dne, v období června až srpna. Nikdy je nesbíráme před deštěm. Nejlépe je usušíme za horkého dne na přímém slunci. Výhodné je rozprostřít květ na černý papír nebo tmavý plech, který sluneční paprsky přitahuje, a tím celý proces sušení ještě urychluje. Uměle sušíme při teplotě do 60 °C. Správně usušený květ si musí zachovat původní zlatožlutou barvu a při mnutí musí chrastit.
Léčebné účinky: některé z účinných látek divizny tvoří ochranný povlak na sliznici horních dýchacích cest a tím usnadňují odkašlávání. Divizna působí též protizánětlivě a uvolňuje křeče. Protože však obsahuje saponiny, mohla by při velkém předávkování nebo při dlouhodobém užívání poškodit červené krvinky. Diviznový čaj proti nachlazení: smícháme po 1 rovné čajové lžičce divizny, černého bezu a lípy, vše zalijeme půl litrem vroucí vody a necháme 10 minut luhovat. Pijeme při potížích šálek několikrát denně buď neslazený, nebo s medem. Místo černého bezu a lípy můžeme přidat sléz. Čaj z divizny se musí pečlivě cedit, protože květy obsahují jemné chloupky, které nepříjemně dráždí sliznici úst a hrtanu.
Produkty EPAM obsahující diviznu: Tinktura EPAM Divizna, Tobolky EPAM Na ledviny, Tobolky EPAM Na plíce.

 

Dobromysl obecná (lidové názvy: dobrá mysl, voněkras, oregano, černá nebeda)

 

Popis rostliny: Dobromysl neboli oregano se podobá mateřídoušce – kvete růžovými a fialovými kvítky. Dá se pěstovat i na zahrádce, sklízí se v květnu a používá se pouze sušená.
Historie: Oregano je španělský název pro rostlinu Dobromysl, která roste i u nás. Naše má sice méně výraznou chuť, ale použít ji lze také. Bylina roste hlavně v oblasti Středozemního moře. Příznivě působí na psychiku, přináší nám tedy „dobrou mysl”, odtud český název. Listy se žvýkaly při bolestech zubů nebo se odvarem kloktat při bolestech v krku.
Léčebné účinky: má desinfekční a protizánětlivé účinky, zvyšuje vyměšování žluči, působí proti průjmům, povzbuzuje chuť k jídlu, usnadňuje odkašlávání, uvolňuje křečovité stažení svalstva.
Oregano a použití v kuchyni: Oregano je spojováno zejména s italskou kuchyní. Přidává se do pizzy, špaget a pokrmů z rajčat. Jinak má ale podobné využití jako majoránka. Pro svou výraznou chuť se dá použít do jakýchkoliv masitých jídel, do zeleninových a bramborových pokrmů.
Produkty EPAM obsahující dobromysl: Bylinný čaj na plíce EPAM porcovaný a sypaný, Bylinný čaj EPAM Na pohodu porcovaný a sypaný, Bylinný čaj EPAM na žaludek porcovaný a sypaný, Bylinný čaj EPAM HEMO STOP, EPAM 24 Ledvinový, EPAM 37 Kosmetický, EPAM 900, Masážní olej EPAM 61 směs, Tinktura EPAM Dobromysl, Tobolky EPAM Na plíce, Tobolky EPAM Na pohodu, Tobolky EPAM Na žaludek.

 

Fenykl obecný (lidové názvy: italský kopr, sladký kopr, úkrop, fenykl hořký, fenykl sladký)

 

Popis rostliny: rozlišujeme dva hlavní druhy fenyklu – hořký a sladký, jejich chuť je dána zastoupením hořce či sladce chutnajících olejů, které už v nízkých dávkách usnadňují vykašlávání.
Historie: staří Římané pěstovali fenykl obecný pro jeho aromatickou vůni, v dnešní době má tato rostlina také široké využití. Byl používán jako zeštíhlovací prostředek. Středověcí návštěvníci kostela žvýkávali jeho semena během kázání, aby utišili kručení v žaludku.
Účinné látky: Hořký fenykl obsahuje silice (1,5 - 6%), anethol, methylchavikol, fenchon, furanokumariny, mastný olej, cukry.
Sběr a sušení: plod fenyklu se sbírá v září a říjnu za suchého počasí. Sušíme na slunci, nebo při umělé teplotě do 40°C.
Léčebné užití: Fenykl obecný se používá k uvolnění křečí hladkého svalstva, proti nadýmání a ke zvýšení činnosti střev. Působí dezinfekčně a uvolňuje hleny při zánětech horních dýchacích cest. V lidovém léčitelství se doporučuje i ke zvýšení tvorby mléka, k omývání očí při různých očních zánětech případně jako močopudný prostředek.
Produkty EPAM obsahující fenykl: Bylinný čaj EPAM na játra a žlučník porcovaný a sypaný, Bylinný čaj EPAM na plíce porcovaný a sypaný, Medový elixír průduškový, Medový elixír na příjemný spánek, Tinktura EPAM Fenykl, Tobolky EPAM Na játra a žlučník, Tobolky EPAM Na plíce.


Heřmánek pravý (lidové názvy: rmen, kamilka, rumánek, marunka, harmaníček)

 

Popis rostliny: jednoletá vonná bylina s 15 až 50 cm vysokou listnatou lodyhou. Listy jsou drobné a úzké. Bílé okvětní lístky jsou uložené kolem žlutého květního lůžka. Kvete od června do srpna. Plodem je drobná neochmýřená nažka asi 1 mm dlouhá. Je snadno zaměnitelný s heřmánkem římským, lze je odlišit jenom podle vůně.
Historie: Heřmánek pravý, modrý, patří k nejznámějším bylinkám v historii přírodní léčby. O heřmánku se zmiňuje už Hippokrates a píše, že staří Egypťané tento „květ Boha slunce“ uctívali jako zázračnou rostlinu. Také Řekové uměli s jeho pomocí léčit nejrůznější nemoci od astmatu až po nespavost. V medicíně začal být heřmánek využíván teprve asi před 250 lety, a to zejména pro své protizánětlivé účinky.
Účinné látky: Modrá silice, chamazulen, bisabolol, spiroétery, farnesen, matricin, polyacetylenové sloučeniny, hořčiny, gumu, vosk, tuk, flavonové glykosidy, kumarinové látky a apigenin, éterické oleje s bisabolem, natricin, azulén, glukosidy apigenin a luteolin, rutin, kumarin, cholin a hyperosid.
Sběr: heřmánek se sbírá v době plného květu. Nejlépe je sušit ho v temné, dobře větrané místnosti na plechu, asi ve dvoucentimetrové vrstvě. Nikdy neobracíme, protože květy této rostliny se velice rychle rozpadají a z lékařského hlediska pak surovina ztrácí na použitelnosti.

Léčebné účinky: Vnitřní užití při nadýmání, při střevních poruchách a kolikách žaludečních poruchách a nachlazení, bronchiálním kataru, kašli, nespavosti, zánětu nadvarlat, záduše, bolestivé menstruaci, děložní křeči, poruchách nebo vynechání menstruace, návalech krve, křečích trávicího traktu, průjmových onemocněních, zánětech močových cest, ulehčuje stolici. Heřmánek má dobrý vliv na celkový nervový systém. Zevní užití: používáme zevně při kožních vyrážkách, hemeroidech, ošetřování spálenin, revmatickém otoku, různých zánětech, bolestech břicha, bolestech ledvin, bolestech močového měchýře, žlučových kamenech, na špatně se hojící rány, na vymývání očí při očních zánětech, zánětu spojivek, snižuje bolest a brání tvoření jizev.
Produkty EPAM obsahující heřmánek: Bylinný čaj EPAM na cévy a cholesterol porcovaný a sypaný, Bylinný čaj EPAM na klouby a páteř porcovaný a sypaný, Bylinný čaj EPAM na průdušky porcovaný a sypaný, EPAM 7 Univerzální bez propolisu, EPAM 12 Ženský, EPAM 20 C Posilující, EPAM 31 Tkáňový, EPAM 96 Psychický, Medový elixír heřmánkový, Medový elixír jaterní čistící, Medový elixír průduškový, Medový elixír ženský, Tinktura EPAM Heřmánek, Aromatická sůl EPAM Heřmánek, Tobolky EPAM Na cévy a cholesterol, Tobolky EPAM Na průdušky, Tobolky EPAM Na ženské orgány.

 

Hloh obecný (lidové názvy: hložinky, pluháč, luhovec, hložek, trn, trní, hloch, luhovec, srdeční chléb).

 

Popis: česky též hloh dvousemenný či hloh ostrotrnný, je trnitý keř nebo nízký strom rozšířený zejména v Evropě. Je to opadavá listnatá dřevina, dosahujícího výšky nejvýše 8 metrů. Na tenkých šedavě zbarvených větvích rostou v paždí trnů střídavě postavené laločnaté listy o velikosti 3 až 5 cm. Trny dorůstají délky až 2,5 cm. Květy jsou pětičetné, bílé až růžové. Pro květy je charakteristický jejich nepříjemný zápach. Plodem jsou červené kulovité malvice, obsahující dvě nebo tři semena, dozrávající v září až v říjnu.
Historie: původem česká rostlina, Crataegus laevigata "Paul´s Scarlett" je forma s červenými plnými květy, která byla v 19. století vyšlechtěna z hlohu obecného. Díky malé koruně a velmi bohatým květům se z tohoto druhu stal velmi oblíbený strom, zejména pak v uličních stromořadích. Plody hlohu se nyní používají jen vzácně, na rozdíl od dřívějška se nalézají jen v některých hotových výrobcích. Dnes se používají výhradně jen květy a listy.
Účinné látky: Aromatické aminy, stopy silice, flavonoidy (hyperin, quercitrin, 1-2%), proanthocyanidiny (2- 3%), flavonové glykosidy (vitexin, orientin).
Sběr: v květnu a v červnu sbíráme květy a mladé letorosty s listem a květem, ale pouze z bíle kvetoucích druhů. Sbíraná část musí být na začátku rozkvětu.
Léčebné užití: Hloh obecný reguluje krevní oběh, snižuje krevní tlak, uklidňuje nervovou soustavu a upravuje poruchy ochablého srdečního svalu. Čaj a tinktura se užívají s úspěchem při srdečních neurózách, nespavosti, proti vysokému krevnímu tlaku, a v rekonvalescenci po záchvatech mrtvice. Před aplikací je však nutná porada s lékařem. Hloh je přírodní léčivý prostředek, pomocí kterého teprve delším a pravidelným podáváním je možno dosáhnout pozoruhodných úspěchů.
Produkty EPAM obsahující hloh: EPAM 11, EPAM 36 Srdeční

  

 Jahodník obecný ( jahodníček, jahodník pospolitý, podzemek, podzemská jahoda aj)


Popis rostliny: Jahodníky jsou vytrvalé byliny, dorůstávající výšky 20 cm. Květy jsou pravidelné, pětičetné, oboupohlavné (fyziologicky ovšem nezřídka jednopohlavné), ve vzpřímených okolíkových vrcholících. Korunní lístky jsou bílé nebo nažloutlé, delší než kalich, zpravidla se překrývají. Semeníky jsou volné, drobné, v hojném počtu na vyklenutém květním lůžku. Plodem jsou drobné nažky spočívající na zdužnatělém kulovitém nebo kuželovitém květním lůžku. Jahodník obecný je rozšířen po celé Evropě, Sibiři a Americe.

Historie: Kulturní jahodníky byly vyšlechtěny z několika druhů divokých jahodníků. Pěstovaná kulturní forma je nazývána jahodník velkoplodý (Fragaria annanassa) a byla vyšlechtěna v roce 1766 zahradníkem francouzského krále Ludvíka XV. Antoniem Duchesneem.
Účinné látky: Jeho listy obsahují vysoké množství flavonidů, vitamínu C, minerálních látky, železa a tříslovin, které jsou známou a používanou drogou.
Léčebné účinky: působí mírně svíravě a protizánětlivě, užívá se zejména jako posilující prostředek při rekonvalescenci, při zánětech střevní sliznice spojených s průjmy, při chorobách ledvin a ledvinových kaméncích, zlepšuje metabolismus kyseliny močové, snižuje lámavost vlásečnic. Obklady z jahodníku se užívají při krvácivých hemeroidech nebo při mokvavých ranách, jako kloktadlo se jahodník užívá při zánětech v ústní dutině či při zápachu z úst.
Sbíraná část:. listy, plody.
Sklizeň: poloviny května až do prvního podzimního mrazíku (dle druhu jahodníku)
Další užití – konzumace v kuchyni: čerstvé, bez úpravy, poháry, koktejly, zavařeniny, k vínu, knedlíky, ovocné saláty, dorty, marmelády, zmrzliny, náplně do buchet, koláčů a zákusků, pudingy, dětské přesnídávky...

Produkty EPAM obsahující jahodník: Bylinný čaj EPAM na cévy a cholesterol porcovaný a sypaný, Bylinný čaj EPAM Na játra a žlučník porcovaný a sypaný, Bylinný čaj EPAM Na plíce porcovaný a sypaný, Bylinný čaj EPAM Na žaludek porcovaný a sypaný, Bylinný čaj EPAM Na slinivku a cukr porcovaný a sypaný, Medový elixír žaludečně – střevní, Tobolky EPAM Na cévy a cholesterol, Tobolky EPAM Na játra a žlučník, Tobolky EPAM Na plíce, Tobolky EPAM Na slinivku a cukr, Tobolky EPAM Na žaludek.