přejít na home
Měny:  CZK  |  EUR

Úvod / Tajemná příroda

Tajemná příroda

 


Každý už někdy slyšel, že základem veškerého života je pohyb. Pohyb si ale nutně vyžaduje energii. Každá buňka v lidském těle je sama o sobě továrnou, neboť si umí vyrobit energii z živin pro svoji existenci. Když bude lidská buňka žít odděleně od těla, tak se dokonce dožije požehnanějšího věku, než kdyby sdílela svůj osud spolu s miliardami buněk tvořící lidské tělo. Ale v každém případě potřebuje živiny, které jsou zdrojem energie. Hlavním zdrojem života a tím i energie na naší planetě je Slunce. Je veliká škoda, že lidé zapomínají na stromy, trávu, léčivé rostliny – veškerou zeleň, která je jako jediná na Naší modrozelené planetě schopna a ochotna „něco“ kloudného ze slunečního záření vyprodukovat. Ono to „něco“ je právě ten nejdůležitější moment v historii, současnosti a budoucnosti naší planety.

 


Každý již někdy slyšel slovo fotosyntéza. To je ten moment – to je to „něco“, to je proces, bez kterého by se nemohl narodit ani žít žádný živočich, včetně samozvaného pána tvorstva – člověka.
Aby se Pán Tvorstva mohl vůbec pohybovat, mluvit, trávit, přemýšlet, spát, musí jeho strava obsahovat dostatek sacharidů, které jsou základním zdrojem energie pro veškerou lidskou existenci. Ale tyto živiny musí získávat již hotové. Děje se to v podobě stravy z rostlin nebo živočichů, kteří se živí rostlinami. Lidé totiž nedovedou to co umějí rostliny, a to využít energii sluníčka k její přeměně na živiny. Pouze rostliny jsou schopné vyrábět z jednoduchých látek, které jsou obsaženy v půdě, ve vzduchu a vodě, látky složitější. Navíc, pro člověka jedovatý produkt , který sám přirozeně vyrábí a vypouští při dýchání z plic, rostliny využijí pro výrobu zmíněných živin. Pokud ale člověk začne tento jedovatý produkt, nám velmi dobře známý oxid uhličitý, vyrábět nepřirozeně, uměle za pomocí všemožných „technických vymožeností“, a zároveň bezmyšlenkovitě ničí zeleň, např. deštné pralesy, tak se dostává do velmi vážného konfliktu s celým ekosystémem.

 


Na tomto místě by stálo za to zmínit se o společenství, které je také závislé na zeleni, ale na rozdíl od člověka nemá volbu mezi přirozeným a nepřirozeným způsobem existence. Tímto společenstvím, a dalším zázrakem přírody, je společenství včel a jejich nenahraditelný medový nektar. Samozřejmě, že kromě
medu a dalších včelích produktů by stálo za to se zde zmínit o mnohých unikátních projevech přírody. Ale pro pochopení a demonstraci složitosti, ucelenosti a zároveň dokonalosti celého systému přírody je právě včelí med velmi vhodným příkladem.

 


Pro výrobu 100 g medu musí včely opylovat miliony květů a urazit 450 000 km. Během této vzdálenosti se včely občerstvují květní šťávou, nektarem a sladkými výměšky hmyzu. Tento nektar si včela s sebou přinese do úlu, tam jej vyvrhne, promísí se slinami, které obsahují „zcela náhodou“ enzymy, jenž mění sacharózu na hroznový a ovocný cukr. Potom je nektar uložen do pláství a po uzavření med čeká na svou, nám lidem dobře známou, medovou konzistenci. Lidé znají účinky medu už od pradávna, ale již si neuvědomují naprosto dokonalý a unikátní výtvor, kterým je med sám o sobě, a to nejenom po stránce chuťové a léčebné, ale zatím se nikdo nepozastavil nad komplexností látek které med obsahuje.
Jestliže se podíváme na složení medu z hlediska biochemického a fyziologického, tak zjistíme, že med obsahuje látky, které tělo vyrábí při různých reakcích, nebo jsou přijímány v potravě jako látky bez kterých by žádná buňka nepřežila ani 1 sekundu. Pokud bychom měli k dispozici továrnu nazvanou „lidské tělo“ a látky obsažené v medu, tak bychom byli schopni s tímto složením, samozřejmě pouze teoreticky, udržet tělo po energetické stránce v činnosti.

 


Je to možná odvážné tvrzení, ale zkuste se nad touto problematikou zamyslet. Jelikož „člověk není tak dokonalý“ jako rostliny, musíme bohužel energii pro svou existenci přijímat hotovou – již připravenou od rostlin a zvířat která rostliny pojídají. A to v podobě živin (cukrů, tuků, bílkovin) a látek jako jsou vitamíny, minerály, které pomáhají uvolnit z živin energii, abychom mohli alespoň dýchat. Nejpohotovějším a nejdůležitějším zdrojem energie pro mnoho tkání jsou cukry neboli sacharidy. Za pomocí enzymů, což jsou látky bílkovinného charakteru, které asistují při všech chemických reakcích, vitamínů a minerálních látek, které také plní nepostradatelnou funkci v enzymových dějích, dochází ke štěpení živin cukrů na jednodušší látky. Výsledkem tohoto, na první pohled nesmyslného, děje je díky štěpení živin ve finále uvolněná energie z ATP.* Mezi živiny, kromě cukru, řadíme tuky, které jsou stavební součástí všech buněk, ale jsou zároveň vydatným zdrojem energie. Také bílkoviny, které jsou nejdůležitější součástí lidské hmoty, tvoří již zmíněné nepostradatelné enzymy a hormony.

 


Tak jako cukry probíhají systémem štěpení, také i tuky a bílkoviny podléhají tomuto procesu. Cílem těchto složitých cyklů je získat potřebnou energii. Jde o složité cykly, jejichž produkty a základy tvoří organické kyseliny, jako kyselina pyrohroznová, jablečná, citrónová, atd. Regulační látkou těchto procesů jsou hormony, které si organismus sám vyrábí, ale zase díky přijatým cukrům, tukům a bílkovinám. Kromě toho, že organismus rozštěpí přijaté látky a tím vytvoří energii, umí zase z těchto rozštěpených látek vyrobit původní sloučeniny. V podstatě jde o velmi složitý uzavřený systém, ve kterém dochází k přijímání, štěpení a obnově vitamínů, minerálů, cukrů, tuků, bílkovin. A teď si představte látku, která všechny tyto důležité sloučeniny obsahuje, a to bez složitých výrobních a štěpících cyklů, které probíhají v organismu. Jde o látku nazývající se včelí
med.

 


Ten skutečně obsahuje hormony, bílkoviny, cukry, tuky, vitamíny, enzymy, minerály, ale také organické kyseliny, které jsou již produkty cyklů. Tento zázrak přírody včely vyrábějí ze zeleně, květů, stromů, léčivých rostlin a květin, které člověk zařadil na počátek evolučního řetězce. A tím „odsoudil“ rostliny na biologické objekty, které nemají schopnost vnímat ani rozlišovat. Rostliny tedy podle evoluční teorie produkují pouze kyslík a živiny bez nějakého hlubšího smyslu. A proto se zřejmě netěší velkému zájmu vědeckého zkoumání při hledání odpovědí na naše zdravotní problémy. A někdy se skutečně na první pohled zdá, že některé „biologické objekty“ existují bez hlubšího významu. Ale tak jako každá buňka v těle plní svoji nepostradatelnou funkci v organismu, tak i každý strom, každá rostlina má své důležité, a upozorňujeme na slovo nenahraditelné postavení v systému života na Zemi.

 


Neexistuje nic co by nezapadalo do tohoto ekosystému, neexistuje žádná rostlina, která by nebyla buď potravou, úkrytem nebo lékem pro zvíře či člověka. Pokud se podíváme na tuto problematiku z globálního hlediska, tak skutečně každý tvor, člověk, zvíře, hmyz, zeleň, ale také minerály a bakterie zaujímají své nenahraditelné místo pro přirozený a harmonický život celé naší planety. Pouze člověk může nešetrným způsobem tuto harmonii narušit. Bohužel se to děje velmi často a to prostřednictvím lidské hlouposti a nevědomosti.

 


Jestliže člověk nezná některý úkaz či jev, např. nerozumí funkci mikrobů a bakterií, tak se snaží za pomoci obrovského kapitálu tyto živočichy bezmyšlenkovitě hubit. V tomto případě dělá obrovskou chybu, neboť právě mikroby a bakterie hrají v lidském organismu životně důležitou roli. Mikroby a bakterie se kromě jiného také podílejí např. na správné funkci mozkové či srdeční činnosti. Vytvářením stále nových léků, které slouží k ničení těchto mikrobů, si člověk zadělává na velké zdravotní komplikace, kterých je u moderního člověka rok od roku stále více. Výzkumy 
ukázaly na důležitost těchto mikroorganismů v životě člověka.

 

Je opravdu veliká škoda, že současná věda mrhá penězi a časem při vyvíjení stále nových a v mnoha případech zbytečných léků. Vědci se snaží neustále objevovat něco, co už dávno objeveno je a navíc nás to něco obklopuje. Měli by se spíše zamyslet např. nad tím, odkud se vzaly vitamíny, minerály, hormony, cukry a podobné látky, které jsou přirozenou složkou včelího medu. Věda každoročně utrácí miliardy dolarů na výzkum vesmíru, ale přitom vědci pořádně neví, co za léčebný potenciál se nachází v kopřivě, mátě, lípě, podbělu, rakytníku či jiných „obyčejných“ rostlinách. Každá léčivá rostlina je efektivní při léčbě nemocí především díky dvěma atributům.  Rostliny za prvé obsahují celou řadu chemických sloučenin a různorodých látek. Druhým atributem, méně známým, ale nepostradatelným, je energetická hodnota rostlin. Celou řadou chemických sloučenin není myšleno 5, 10 nebo snad 50 látek, ale zde máme na mysli více než 100 komponentů. Nejvíce prozkoumanou rostlinou z pohledu vědy je heřmánek. V současné době vědci zatím izolovali v heřmánku kolem 150 chemických sloučenin.

 


Co vlastně léčivé rostliny obsahují?
Jedná se jak o bezpečně léčivé látky, tak o látky které jsou jedovaté, např. alkaloidy, které jsou ale charakteristické svojí vysokou fyziologickou aktivitou. Již v malých dávkách mají cenné léčivé účinky: morfin, atropin, chinin, kofein, kokain, strichnin, efedrin, atd. Ve větším množství mohou alkaloidy způsobit i smrt. Mezi léčivé a zcela bezpečné látky lze zařadit saponiny (Sapo latinsky mýdlo). Jedná se o látky které vytvářejí pěnu. Saponiny určují některé léčebné vlastnosti lékořice a žen-šenu. V léčivých rostlinách se dále nacházejí: hořčiny, éterické oleje, slizy, mastné oleje, třísloviny, organické kyseliny, fitoncidy, smůly, pryskyřice, minerální látky, vitamíny,alkoholy, vlákninu, sacharidy atd. Samozřejmě tento výčet sloučenin není konečný neboť i při relativně malém zájmu vědecké obce, ve srovnání s výzkumy chemických léků, vědci přicházejí na nové skutečnosti. O obsahu a kvalitě těchto látek rozhoduje vláha, půda, vzduch a sluneční záření. Každá rostlina je naprosto individuální a z tohoto pohledu není možné nalézt dvě bylinky téhož druhu, které mají zcela stejný obsah účinných látek.

 


Tento jev se odráží v hotových bylinných preparátech, kde každá výrobní šarže může mít trošku odlišnou chuť a vůni. Komplex chemických látek se v rostlině může objevit tehdy, pokud rostlina projevuje známky života. Mezi tyto projevy patří narození, pohyb, rozmnožování a smrt, nejde tedy pouze o biologický objekt, ale o živý organismus. Zde se dostáváme k druhému atributu léčivých rostlin, a tím je jejich energetická hodnota (z
knihy Tibetská přírodní medicína od B.Tichanovského a M.Balána).