REFERENCE ÚČASTNÍKŮ
Tímto chceme velmi poděkovat těm, kteří nám posílají takováto slova chvály. Těší nás to a dodává nám to sílu a energii pokračovat v naší práci.
Váš tým Tibetské medicíny EPAM
(Originály těchto dopisů jsou uschovány v našem archivu.)
Před 2 roky mi byla diagnostikována ortopedem artróza 3. stupně kolenní kloubu. Na Borisově kurzu jsem se seznámil s medovou masáží, Tibetským balzámem EPAM na klouby s jehličnany a EPAMem 31. Poctivě jsem všechny tyto prostředky aplikoval po dobu 1 roku. Při tom jsem poctivě cvičil Borisovu rozcvičku na klouby a páteř podle DVD a to každý den. A stal se ZÁZRAK!!!! Po roce mi definitivně splaskly otoky a ustoupily velké bolesti kolena. – Před dvěma lety jsem byl objednán na operaci - výměnu kolenního kloubu. Když tedy konečně přišla pozvánka na operaci, můj ortoped byl velmi překvapen, že operace už není zapotřebí!!!! A nejen to, při preventivních prohlídkách, kam se pravidelně s manželkou dostavujeme, musel praktický lékař konstatovat, že jsme úplně v pořádku!!! Mne je 63, manželce je 64 let a jsme jedni z mala důchodců, co nenaříkají a jsou spokojeni. Díky vašim skvělým kurzům, Rozcvičce na klouby a páteř a léčení EPAMy se cítíme skvěle a pozitivně nabiti. Tímto vám všem a hlavně Borisovi za všechno děkujeme a přejeme hodně úspěchů ve vaší záslužné činnosti.
Zdraví vás všechny manželé M. a J. P. se psem A.
Nejkrásnější a nejhlubší cit můžeme prožívat ve vnímání mystického. Ten, komu je toto vnímání cizí, kdo již dále není schopen se podivovat a být uchvácen je vlastně jako mrtvý… /Fyzika jako dobrodružství poznání od Alberta Einsteina/
Tak, takhle voní milování, to z lesů luk a strání vůně se line
tak, takhle voní milování - můj pane
já našla jsem zde svoji duši, co sedmikráska jí sluší
jetelíček boubelatý, kopretinka sličná kráska
co slunce každé ráno ji probouzí a laská
mechové zákoutí a dotek hvězd, trestem je pro mě nic nevidět
lesní chrám ticha a ptačí zpěv, trestem je pro mě nic neslyšet
voňavé jehličí a padající list, trestem je pro mě nic necítit.
Chtěla jsem vyjádřit svou vděčnost životu za to, že mě postavil do cesty Borise; od něj jsem se naučila vážit si života, být vděčná, radovat se, podivovat se a dokázat být doslova uchvácena, tak neokázalou a skromnou přírodou a najít v sobě ty božské vlastnosti. V dnešní době, kdy na každém kroku je nám nabízeno vše - od léčení po výklady budoucnosti, zasvěcování do všech možných praktik - je Borisův přístup naprosto opačný, nic neslibuje, ale dokáže v člověku probudit to nejlepší, pouze ho navést na cestu po které už musí každý jít sám. M. K.
Dobrý večer, paní Evo, chtěla jsem Vám poděkovat za všechny moudra, které jste nám během přednášek na MSBT v Krkonoších stihla předat. Ráno jsem odjížděla narychlo a nestihla jsem se s Vámi rozloučit, mrzí mě to. Škoda že tam se mnou nemohla být moje N., má tříměsíčního chlapečka a určitě byste pro ni měla spoustu užitečných rad a informací. V roce 2009 jsem prošla bolestným zlomem ve svém životě a od té doby jsem na cestě a stále se hledám. Díky vaší škole jsem se nejen naučila mnohému, ale poznala i spoustu skvělých lidiček. Chvíli mi trvalo zvyknout si na vaše tempo a celodenní zápřah, takže to pro mě byla i škola psychologie a občas i boj se svou svobodomyslnou povahou. Dnes s odstupem času opravdu smekám před Vaší prací i Vaším nasazením. Jste úžasný tým - všichni, které z EPAMU znám a přeji vám hodně lásky, zdraví a pokud možno co nejvíce krásných pohodových dnů. V. I.
Dobrý den vám všem, chtěla jsem ještě jednou podekovat za překrásný týden s vámi. Byl to zahul, nečekala jsem, tak plny program, každý den jsem byla poctivě ty 3 hodiny venku nebo v sauně. Bylo úžasné klima, tolik informaci ve velice krátké době, ozdravných, léčivých, tolik cviků, masáží... Fantastická sauna, nádherné okolí, příroda, klid a odpočinek. Byla jsem na místech, kde bylo takové ticho, že jsem slyšela spadnout lístek na zem. Doma na mě cekali moji úžasní chlapi, posílám vám fotku, jen s těmi malými... Ale moje největší díky patři menu manželovi, protože bez jeho ochoty si vzít dovolenou a postarat se sám o děti a domácnost, bych to vše s vámi nemohla zažit!!!! Vše, co jsem se u vás naučila, mě velice motivovalo, bolí mě v podstatě úplně vše, kromě kolen, ty zatím drží, ale od prstu u nohy po prsty po ruce mě bolí každý pohyb, vše praská a brní. Už jsem zkoušela cvičit podle knihy pana Norbekova, ale tohle má úplně jiny účinek, když člověk zažije kurs a přesně ví, jak se to má cvičit a hrát si !!! Díky Vám jsem konečně motivovaná natolik, že teď vstávám každý den ráno v 5:30 a cvičím hodinu rozcvičku podle vašeho CD. Koupu se v soli, beru EPAM a dělám si masáže čínskou hůlkou na jídlo. Co nejvíc bolí je mláceni se do pat na ty moje ostruhy, ale jedna noha už neboli, tam byla ostruha asi menší, ta druha zatím nepovolila, ale já také nepovolím!!! Ještě jednou vám všem moc dekuji, jste všichni úžasní!!! S pozdravem E. K.
Sloup v Čechách po sedmé… Skutečně uběhlo sedm let od prvního kurzu ve Sloupu v Čechách. Listopadový termín /mimochodem bylo krásné počasí, jako vždy na Borisových kurzech/ klášterních thajských masáží byl zážitkem. Kurz byl sice poměrně fyzicky náročný, ale vše jsme se sestrou zvládly. V tomto období jsme poprvé absolvovaly „ vycházku „k Modlivému dolu. Ke Skalnímu divadlu jsme to poměrně zvládly, ale dál už to bylo horší, vysoké strmé kopce, nahoru a dolů až jsme si myslely, že to nikdy neskončí. Za vydatné pomoci - ostatních jsme byly doslova dostrkány k cíli /to jsme si v té době myslely, co jsme nedokázaly/. Letošní červnový výstup /kurz meditací a programování/proběhl skutečně vycházkově, jak je to vůbec možné na zádech skoro sedmý křížek a ono je to čím dál tím lepší, léta nepřibývají, naopak. Lépe vidíme, vlasy nám nepadají, léky nebereme/ co jezdíme na Borisovy kurzy, jsme neměly antibiotika/, fyzicky jsme zdatnější. „Královská rozcvička“ na klouby a páteř pod Borisovým vedením obohacena o nové prvky je skutečně královská – jen překonat tu lenost – ale musíme konstatovat, že již ji tak 4 x týdně cvičíme. Ve srovnání s adolescenty jsme naprosto nepřekonatelné – oni to nezacvičí a osmičku tu už vůbec ne. Je to naprosto úžasné, ozdravit si svoje tělo, osvobodit svoji mysl, udržet své emoce v rovnováze. Dokonce jsem se zbavila svého strachu z koní a bouřky. Sestra kvůli úrazu si nemohla sednout do tureckého sedu a dnes v této pozici cvičí babičku Alakajevu. Denně děkujeme za to, že nám osud postavil do cesty Borise a děkujeme i všem ostatním Pepíčkovi, Krystýnce a hlavně Evičce. Těšíme se na další setkání. Krásný zbytek léta ze srdce přejí Všem, sestřičky.
Mila pani Cermanova...Dekuji moc za rychlou odpoved & preji hodne zdaru v praci kterou delate zatracene dobre... Prijemny vikend...J.H.
DOBRY VECER PANI CERMANOVA, POUZIVAM VASE PRIPRAVKY OD LETA A NEDAM NA NE DOPUSTIT, FUNGUJI BEZ CHYBICKY A CENA JE VELICE PRIZNIVA...S POZDRAVEM J.H.
Milá paní Cermanová,
pozdravuji Vás i Pepu. Přeji Vám štěstí, trvalé zdraví a Vám ať se plní vaše vyřčená i tajná přání. Jsem šťastna, že jsem se mohla zúčastnit v říjnu 2011 kurzu na zrak. Vyřiďte laskavě panu Borisi Tichanovskému můj velký dík! Díky jeho mistrovství a umu mi bylo dopřáno po 18 měsíční léčbě antibiotiky a kortikoidy, opakujících se zánětů duhovky a rohovky v oku (od pásového oparu – herpes zaster), kdy nic nezabíralo. Při další kontrole mi bylo oční lékařkou sděleno: epitel čistý, zmizely i jizvy. Lékařka se mě ptala: Co jste dělala? Po kurzu na zrak od listopadu kapu Epam do očí a cvičím. Epitel čistý zůstává. Děkuji, děkuji. M. K.
Milý Borko, Evičko, Pepčo a vůbec všichni Borkovci,
FAKT TO BYL SKVĚLÝ KURZ! Mluvím o kurzu na obnovu zraku a klouby a páteř od 1. do 7. 9. 2008 ve Sloupu v Čechách. Musela jsem nechat dojmy trochu rozležet. Všechno se mi moc líbilo. Řekla bych, že to byl nejpěknější kurz, který jsem s Vámi absolvovala, i když, pravda, jsem si to myslela po většině Vašich kurzů. Borka byl skvělý jako vždy, Pepča byl perfektní, roztomilý, vtipný a všechno organizačně klapalo. Prostředí ve Sloupu miluji, v programu kurzu mi vyhovovaly spíš procházky po rovině a podle věkové skladby účastníků, myslím i většině ostatních. Ale co vycházky, CHODÍM BEZ BRÝLÍ! To se mi ještě zatím nikdy nepodařilo. Vždycky nakonec zvítězilo pohodlí brýlí. Je to sice krátce po kurzu, ale věřím, že mi vydrží i vůle pro cvičení, obzvláště když vidím výsledky. Hned po tomto kurzu jsem konečně odhodila s grácií v dál multifokály za 12.000,- Kč. Oprášila jsem staré šedesátikoruňáky ze supermarketu, přes které slušně vidím na čtení a na počítač. To mi stačí. Co Vás ale bude zvlášť zajímat, moje poslední 2 oční měření s půl ročním odstupem ukázala, že mi ÚPLNĚ ZMIZEL NÁBĚH NA ZELENÝ ZÁKAL! Byla jsem už pod stálou kontrolou, neboť měření před tím byla hraniční! Šedý zákal zůstal jen v nepatrné míře. Lékařka koukala jako puk, obzvláště vzhledem k rodinné anamnéze. Babička i máma – obě zelený zákal. Co chlapi v rodě to nevím, zemřeli předčasně.
Na měření dioptrií, kvůli novým brýlím, které se už před tímto kurzem zdály být slabší, jsme se domluvily s doktorkou na prosinec (záměrně až po tomto kurzu). Nechám si znovu pro zajímavost změřit dioptrie, ale zůstanu u svých šedesátikoruňáků, jejichž výměna člověka nezruinuje. Jo, a abych nezapomněla, ta nová verze rozcvičky na mě udělala také hluboký dojem. Takže přátelé - nechci být patetická a proto Vám jenom úplně obyčejně všem děkuji za to, co děláte, a jak to děláte. Přeji, ať se Vám i nadále daří. Jako poděkování posílám pohádku na dobrou noc.
Za devatero horami, za sedmero řekami, za patero dálnicemi, žila, byla jedna stařena. Už jí táhlo na šedesát, ale protože měla program do sta let, tak byla vlastně v pozdně středním věku. Pravda, vrstevníci jí pomalu vymírali, ti dosud žijící, raději čekali doma na smrt, než by o berlích přešli silnici a navštívili ji. A tak se stalo, že stařeninu domácnost navštěvovaly stále mladší ročníky, kterým překládat nohy ještě nečinilo potíže. Jednou takhle při odpoledním čaji přišla řeč na dámu v stařenině věku, kterážto byla mátí hostujících pijáků čaje. Tato dáma prý nevyleze z vany jinak, než že se obrátí a klekne na kolena. Stařenu to překvapilo, slyšela něco takového poprvé. Nechápala. Vždyť přece také mají u vany madlo. Koneckonců to ale nebyl její problém. Leč netrvalo dlouho a naše stařena – madlo nemadlo – nemůže z vany! Vylezla ven, až když se obrátila a klekla na kolena… A co teď? Před sebou ten program do sta let, tedy 40 let ještě před sebou a z vany po kolenou?!?!?! Ačkoliv měla rudo před očima, vzpomněla na Dalibora, co ho až nouze naučila housti, (my Češi prostě takoví jsme) a tak honem - ještě za mokra - začala stařena v rytmu disko hýbat hlavou, až se prodiskovala k nekonečné osmičce. Ale co to vidí mé bystré oko? Lopatou samohodkou přehazuje stařena uhlí, zahradním kolečkem samoběžkou vozí a skládá dříví a vůbec, vykonává úkony pro stařeny nepatřičné. A co to slyší mé bystré ucho? Jo, a u toho si, Borko, huhlá, jak ušetřila za rotoped. Z vany vylézá opět důstojně, škoda že ji nikdo nevidí a cvičí a cvičí a cvičí a cvičí… A jestli nezemřela, cvičí dodnes. Podle historických pramenů zpracovala Vaše Ji Ja
Milá Evo,
je to moc smutný, že mi trvá rok (!) než, projevím vděčnost! Už je to rok, co jsem trpěla se svým trojklaným nervem, jako už mnohokrát předtím. Naprosto nezištně jsi mi pomohla nejen slovem a vysvětlováním, ale poslala jsi mi balík v dost vysoké finanční hodnotě a já nic! Já Ti píšu celý rok, alespoň 2x týdně ráno, když vstávám, leč koncepty se na papír dostaly jen několikrát a pak se někam zašantročily. Byl to pro mne těžký rok. Na několika příkladech jsem si uvědomila, že mohu být 100x vděčná a vážit si tvého skutku, pokud Ti o tom neřeknu, jako bych nebyla! Možná máš schopnost a můžeš si ověřit, že si opravdu s Tebou často povídám a nedám na Borise dopustit, když někdo tvrdí, že jsou všichni šarlatáni s nataženou dlaní. Případ s mými zuby, balíkem s léky a knihou, vyprávím na obhajobu vaší čistoty duše. Ale ty o tom nevíš a tak si myslíš, že jsem potvora nevděčná! Tak mi, prosím, odpusť. Půl roku jsem byla tak nějak mimo, neschopná čehokoliv. Kdybych neměla hodného syna s nevěstou, (ta se povedla), tak bych neměla ani co jíst. Někdy se stalo, že jsem jela vlakem a měla jsem u sebe jen 2 koruny, neměla jsem tedy ani na WC! Asi to tak má být……………………… Rozbila se mi televize a já pochopila, (sice po pár týdnech) že je to proto, abych měla čas vyřídit všechny resty! Takže ještě jednou Ti moc děkuji, vážím si toho, cos pro mne udělala, jen jsem neměla vůli Ti o tom dát vědět. Odpusť prosím. Měděné destičky si přikládám nejen na tváře, ale i na nohy. Řekla jsem si zánět jako zánět. Jsou už skoro černé, ale fungují. Lékařka kroutila hlavou, ale nepomohla mi a měď ano! Jak jednoduché! Kdyby se Ti chtělo, můžeš mi poslat informativní letáky. Možná se mi podaří nějak přijít k penězům a to bych určitě přijela na nějaký kurz, protože potíží mám dost a Boris je opravdovej!
Měj se hezky, pozdrav Borisovi. H. U.
Milá paní Cermanová,
chci Vám poděkovat za úžasný týden, skvěle připravený! Bylo to moc fajn a naučila jsem se mnoho nového. Včera jsem zkoušela ten sluneční generátor na vodu, je to jako zázrak. Přeji Vám krásný den i týden a vše dobré, zdravím pana Borise. J. O.
Ahoj Evičko!
Přeji Ti krásný den, co den, celý život. Ještě moc děkuji za Chorvatsko. Bylo to úžasné. Uchovávám si milou vzpomínku na Tebe, strašně se mi líbí tvé překládání, stále zářivá, živá, s jasným hlasem dobře slyšitelným, při tom veselým a jemným. Přeji Ti, ať se Ti daří co nejlépe, za vše děkuji, objímám. L. Č.
Mila Evka, Boris a další priatelia,
chcem sa Vam podakovat za vikendovy kurz. Vseci ste boli mili, ustretovi a bolo o nas dobre postarane vo vsetkych rovinach a detailoch. Dakujem a tesim sa niekedy na buduce. Silvia, Košice.
Dobrý den,
velmi Vám děkuji za cenné rady při léčbě mé astmatické dcery. Zatím jako jediný potravinový doplněk nám zabral Epam 8, je to vážně jednička. Také mladší dcera užívá Epam 7 na dobrý růst a vývoj a jsem spokojená. Navíc přípravky jsou cenově dostupné, takže jsou pro každého. Líbí se mi také zaměření Epamů na orgánové systémy, takže člověk nemusí užívat více tinktur, ale jen tu, kterou zrovna potřebuje. Mějte se moc hezky a hodně spokojených lidiček ve Vašem snažení.
A. P.
Borkovi: díky za Tvůj velký dar, za Tvou sílu, lásku, lidskost a pochopení.
Vždy s láskou J. S.
Vážená paní Cermanová, byla jsem od 5. 8. do 12. 8. v hotelu Vlčí důl. Ráda bych Vám a panu Mistru Tichanovskému oznámila, že se 5 moje brýle (se kterými jsem již ani nemohla odjet) změnily krásně z 6 na 4,75 dioptrií. Snažím se dál cvičit, ale ten čas je oproti cvičení na kurzu celkem minimální. Srdečně zdraví. J. K.
Milá Evičko,
nemohu Ti nenapsat, co mi zjistili na očním. Zrak se mi výrazně zlepšil, což se prý stává ke stáru, když se rozvíjí šedý zákal. Jenže mně se prý nerozvíjí a taky se výrazně zlepšil. Navíc dříve hraniční měření nitroočního tlaku (zelený zákal) je zcela v normě! A to kdybych víc doma cvičila, co do nás Borka na kurzech natloukl, tak už jsem jistě bystrozraká. Věřím, že i Vás všechny to potěší. Díky všem a samozřejmě nejvíc Borkovi. J. J.
Vážená paní Cermanová, v minulém roce, 1.- 2. 12. 2007, jsem se poprvé zúčastnila kurzu s Mistrem Tichanovským. Cvičení na ozdravení páteře mě doslova nadchlo. Přestože je mi již 76 roků, pořídila jsem si DVD s touto rozcvičkou a pravidelně cvičím. Moje páteř a další klouby jsou mi za to vděčné.
Cvičení mi velice prospívá. Součástí kurzu byla meditace provázená „zvláštní hudbou“. Neměla jsem žádné zvláštní vidiny, ale v průběhu meditace jsem zažila krátkou bolest v levé části hlavy a na temeni hlavy. Další vlna zvukové vibrace jakoby tu bolest odplavila. Po meditaci jsem se cítila báječně. Z celého kurzu jsem měla pěkné zážitky a inspirace na celou zimu. Děkuji Mistru Tichanovskému, děkuji panu překladateli za jeho příjemný hlas a projev při překladu a děkuji Vám, paní Cermanová, za Vaši vstřícnost.
Děkuji Vám všem a přeji vše nejlepší. M. K.
„Vyznání“ Mistru Borisi Tichanovskému
Impulsem k napsání tohoto článku bylo zveřejnění fotografie fíkovníku v časopisu Třeboňský svět 10/2008 / článek a fotografii přikládám/. Sám autor se diví, že je možné fíkovník /dokonce plodící/ u nás vypěstovat. Co však neví je to, že fíkovník vypěstovala moje sestra Jaruška díky zálivce vodou ze „žezel síly„ a poskytované REIKI.
A jak to vlastně začalo: často jezdím k mé sestře do Třeboně, kde dobíjím svoji energii v překrásné přírodě a také povídáním o všem možném a nemožném. Nic se neděje náhodně, při jedné z návštěv mě upozornila na článek v Regeneraci 12/04 a doslova řekla: „podívej se na toho léčitele, jak z něj vyzařuje energie, radost a laskavost „. Po přečtení článku jsem byla doslova nadšená. Naprosto nevtíravě, lidsky a bez vychloubání hovořil o sobě a o své léčitelské praxi. Protože já jsem iniciátorem všech našich aktivit, přihlásila jsem se hned na první kurz pořádaný v únoru 2005 v Praze zaměřený na tibetské tranzové meditace. Trošku jsem se bála, ale nebylo čeho. Boris Tichanovský je opravdu MISTR – člověk nesmírně laskavý, se smyslem pro humor, ovládající řadu metod léčení a výborný učitel.
Další kurzy jsme již absolvovaly spolu /lymfodrenážní masáže/, týdenní kurz zaměřený na zrak, páteř a klouby.
Vše, co jsme se naučily za týden, nám zůstalo vtisknuto v paměti a nebyla potřeba si nic zapisovat. Veliká změna v našem životě nastala po absolvování kurzu REIKI v r. 2006 - Zadově. Nechci to psát nadneseně, ale díky „zasvěcení„ jsme pochopily řadu věcí a smysl života se nám posunul úplně jinam /obě jsme měly rodinné problémy s partnery a s rodinou – západní lékařská péče nám nabídla antidepresiva – což jsme samozřejmě odmítly/. Nyní jsme pochopily, že je to jenom v nás samých a hlavně, že je to vlastně „naše vina“, protože jsme jim umožnily, aby se k nám takto chovali. Ten dar, který jsme obdržely, jsme mohly dál předávat a zjištění, že to skutečně funguje. Následovala Itálie - Palmová Riviéra /2006/. Další kurz na zrak páteř a klouby, thajské masáže a další.
Naše zkušenosti a hlavně úspěchy, díky Mistrovi. V 5/2005 jsem se přihlásila na kurz hubnutí u Mistra v centru Tibetské medicíny. Ve dvou dnech jsem byla na sezení. Mistr se mě ptal, o kolik chci snížit váhu, tak jsem řekla, že by mně stačilo 7 kg. Není to nádhera jen tak si to objednat? Když vidím, jak se lidé trápí s nesmyslnými dietami a různými „blbými„ radami.
Vše jsem prováděla podle pokynů: držela jsem „dietu„, cvičila, chodila do sauny, koupala se v solích, brala jsem ještě EPAM 96. Vše jsem si zapisovala, co jsem jedla a jak to vše probíhalo. Nejvíce mě potrápila absence kávy a alkoholu /nesmí se pít ani pivo bez alkoholu/, ale po druhém týdnu, jako bych nikdy nic takového nepotřebovala k životu. Za týden jsem vždy shodila 1 kg, a aby to bylo viditelné, v kuchyni jsem vždy vystavila 1 kg cukru. Po 7 týdnech jich tam bylo 7. Manžel mě nejdříve pozoroval s despektem, pak se závistí a dokonce na mě pouštěl „démony – zlost„. Nyní mám jeho respekt, ale stále se snaží mě tam opět dostat /sám má 25 kg nadváhy/.
A teď to nejdůležitější, ono to funguje stále – žádný jojo efekt. Výchozí váha 72 kg po 7 týdnech 65 kg. A nyní, protože cvičím Borkovu rozcvičku / přiznávám 4 x týdně/ mám váhu 63 kg. 4 Rozcvička na klouby a páteř – Jaruška měla v r. 2003 úraz nohy – odštípl se jí kousek intercondylu u kolena. Lékaři předpověděli, že už si nikdy nesedne do dřepu a nakonec, že ji čeká hůl a samozřejmě léky – bez toho, že nemůže existovat. Po absolvování Borkových rozcviček a automasáže babičky Alakajevy a samozřejmě cvičení doma, nejenže nechodí o holi a dělá celou rozcvičku, ale již si sedne i do tureckého sedu. Protože ji bolí i hrudní a bederní oblast páteře, tak když ji opravdu cvičí, nic ji nebolí. Nebere žádné léky na bolesti.
Epamy nemůže, protože je alergická na propolis, tak jenom 7. Používá „žezla síly“ a energetickou deku.
Také se jí stává, že si ji lidé prohlíží, jestli nemá paruku /máme nádherné vlasy - používáme balzám s Mumiem/. Já mám ty samé zkušenosti, když cvičím, tak mě nic nebolí. Léky rovněž žádné neberu. Mám vynikající zkušenosti s prostorovými reorganizátory, používám je na počítači, mám proužek na palubní desce u auta, v peněžence, používám je k strukturování vody. Dokonce „s 12 sluníčky„ používám k navození spánku, poprosím o splnění přání – a ono to funguje. Vím, že to tak je a nepřipouštím si žádné pochybnosti. Prostředků mám dostatek a daří se mi. Jsem již 2 roky v důchodu a podnikám, dělám masáže a poradce v oblasti životního stylu. /Absolvovala jsem první část studia Tradiční čínské medicíny a udělala zkoušky v r. 1996/. Nechci se tím chlubit, ale celkem asi 6 let jsem chodila na různé semináře / byla to doba objevování a učení bylo podle pana prof. Leunga Kok Yuena/ - pak to skončilo v r. 1997 a byla založena Škola Tradiční čínské medicíny a vše se změnilo. Stal se z toho byznys a tato vynaložená energie se zcela ztratila.
Proč to ale píši, protože celé toto obrovské učení dokáže Borek předat v několika týdnech. A za další, měla jsem 2 případy: 26letá žena – Crohnova choroba a 36letý muž - ulcerozní kolitida. Kazuistiky mám zdokumentované.
Z čínské medicíny jsem jen doporučila pravidelné moxování /CV 6,8, St 25, St36, UB 23/ Od Borise: EPAM 31,8,20,900. Energetickou deku, jílový obklad žaludeční, koupele v solích Mumio a Muškát, Medový elixír Mumio a Multivitamin. Po roce 26letá žena otěhotněla a porodila zdravé dítě. Muž po 30 dnech bez problémů, ale čekám, kdy se zase ozve, protože nedodržuje dietu a pije alkohol. V rodině používáme balzámy na klouby a další. Vynikající je olej na nachlazení pro děti. A já přímo miluji silice /jedli, smrk, borovici - mám ráda všechny/, přidávám je do masážních olejů podle intuice. Prostě nastal nám krásný život a hezky si to užíváme a to díky Borisovi. Děkujeme a bez Evičky a Pepíčka by to nebylo ono, moc zdravíme. M. K. a J. K.
Milá Evičko,
nedá mi to, abych Ti nenapsala o posledním víkendovém kurzu o programování organismu (Cesta do hlubin podvědomí). Byl SUPER!!! Ne, že by ostatní kurzy byly špatné, to bych na ně nejezdila, ale tento byl mimořádný od začátku do konce. Borka chrlil jeden program za druhým, jakoby tento kurz dělal už 10 let několikrát týdně. Pepča mě ohromil svojí ruštinou (přitom to pro něj byla také premiéra). Ale i vše ostatní: koncert, transová meditace i všichni ostatní členové týmu byli super. Poděkuj tedy, prosím, mým jménem všem, kteří se na kurzu podíleli, ale hlavně Borkovi, fakt to byl úžasný kurz, jsem od rána plná energie, ještě že ji mám kde uplatnit. Měj se den ode dne lépe a lépe.
Vaše J. J.
Milý Borko, Evčo a Pepo, teprve včera jsem se vrátila domů z kurzu z Bludova, udělala jsem si pěkný víkend v Hradci Králové. Ačkoli jsem tento kurz již absolvovala, nyní bez kontroly na očním opět poznávám zlepšení. Celou cestu z Bludova do HK a včera z Hradce do Loun jsem jela bez brýlí /samozřejmě busem/ a dívala se skákavým pohledem. Při mých 8 D jsem byla překvapena, že přečtu informační tabule u silnice i ukazatele směru, které jsem dříve vnímala pouze jako nějaké znaky a nerozeznávala písmena. Dnes jsem zjistila, že i na blízko, co jsem četla s lupou, nyní vidím se svými brýlemi. Je to úžasné. A ještě když jedu bez brýlí, nemám problém s kinetozou, vzdálenost 100 km v pohodě zvládnu. Určitě si kurz na zrak zopakuji a nejlépe v Bludově, pod vedením Borky, v kolektivu a v překrásné přírodě se mi zrak lepší více, než když se snažím sama cvičit, ale ne tak intenzivně jako na kurzu.
Ještě jednou díky Borkovi, že nám předává své znalosti a trpělivě vysvětluje praktické provádění cvičení, díky Pepčovi za vtipný překlad při kurzu. Stále děkuji Pánu Bohu, že mně do vaší společnosti přivedl a že mám tu možnost si s Tibetskou medicínou zlepšovat své zdraví.Těším se na další setkání s vámi se všemi, co pro nás kurzy připravujete. Srdečné díky. O. Č.
Nevím, jak mám začít vám vyprávět svůj příběh tak začnu třeba takhle. Je mi 35let mám 17letou dceru, 12letou dceru a vytouženého 3letého chlapečka. Po obou dcerách jsem se po porodu vždy vrátila na svou původní váhu 57kg ,ale po Luboškovi jsem mě zůstala váha 74kg po jeho 2letech a po skončení kojení jsem zjistila, že dostat váhu dolů bude problém! Přestala jsem se líbit manželovi, začal mě říkat, že jsem tlustá, lidé v okolí se mě ptali, jestli nejsem znovu těhotná. Začala jsem mít ze své váhy mindrák. Chodila jsem cvičit 2krát týdně aerobik, ale nic, váha se nehla a když tak směrem nahoru. Moje maminka k vám na kurzy jezdí už spoustu let, máme spolu velmi dobrý vztah a ona mi vyprávěla, jak u Borise zhubla a nejen to, ona se díky vám změnila úplně v jiného člověka, naučila se spoustu věcí, které pomáhají celé naší rodině, pro mě je ona velký psycholog. A tak když už viděla, že jsem nešťastná, tak mi v prosinci 2009 nabídla Borkovu dietu! Po přečtení jsem nechtěla o tom ani slyšet, nejíst sladké, pít neslazený čaj a jíst celozrnné pečivo, a dokonce absenci alkoholu, to už bylo příliš. Ale maminka mě přesvědčila, že je to jen na 7týdnů mého života a že to mohu zkusit a obětovat je a že uvidím, že každý týden budu mít kilo dole. Dále mě k vám přihlásila na kurz hubnutí a formování postavy, který se konal v květnu. A tak jsem se do toho pustila v lednu 2010 a opravdu jsem dodržovala vše, tak jak bylo napsáno. Cvičila, jedla zelí, chodila do sauny, pila čaj na hubnutí, nosila pás na hubnutí, koupala se v keltském jílu a v solích a opravdu jsem hubla. První týden to byly skoro 2 kila, po 4 týdnech se váha zastavila, ale Evička mamince poradila, ať přidám fyzickou zátěž a opět jsem začala hubnout. Dala jsem si za úkol alespoň na 65 kilo to jsem dokázala a po 3 měsících jsem vážila 62kg byla jsem nejšťastnější člověk na světě mé míry v pase se zmenšily o 10cm a přes boky také. Zjistila jsem, že je to zázrak! Manžel i okolí byli opravdu v šoku! Myslela jsem si, že když už jsem zhubla, že na kurz nemá cenu jezdit, ale maminka mě přesvědčila ať jedu a opravdu jsem dobře udělala. Kurz byl opravdu fyzicky náročný, ale vše to, co jsem tam prožila, se nedá zapomenout, vždy když mě maminka vyprávěla zážitky z jiných kurzů, tak jsem to vyslechla, ale některým věcem jsem nevěřila, až když jsem prožila váš kurz a při dynamické tranzové meditaci vedené Borisem „ mě skutečně navštívil bůh Šiva“, tak jsem věděla, že je vše možné a zjistila jsem, že do vaší party patřím také! Byl to pro mne neuvěřitelný zážitek, a to že lze v člověku odkrýt tyto nadpřirozené schopnosti, to dokáže jenom Boris. Nejen že jsem tančila 2 hodiny bez přestání, ale změnila jsem se i tak nějak duchovně. Boris je pro mě Mistr a bez velmi obětavé Evičky a humorného Pepíčka by to nebylo ono. Z kurzu jsem odjížděla o 1,5kg lehčí a zeštíhlená v těch partiích, kde mě to nejvíce trápilo. O - 14cm v pase a 1 cm přes boky, postava se mi naprosto změnila. Doma jsem vyměnila celý svůj šatník! A to co jsem se tam naučila je pro mě nenahraditelné, změnila jsem se jak fyzicky, tak psychicky a díky tomu se dokážu vyrovnávat s každodenními nástrahami života. Už se těším, až budu moci přijet na váš další kurz! Za všechno vám chci tímto dopisem moc a moc poděkovat. S pozdravem B. D.
Ahoj Evo, tady je můj slíbený příběh o zlikvidované pize. Možná nutný úvod, abys věděla, co jsem zač.
Životní filozofie jiné než materialistické mi byly na hony vzdálené. Narozená rok po válce, rodiče ateisti, důvěřující komunisti atd. To, co jsem prvně slyšela a zažila na kurzu hubnutí vedeném Borisem v roce 2008, to mi tedy bylo hodně divné, ale ne odmítnuté. Na kurz jsem jela jako podpora mojí sestry, těžce nesoucí proměnu postavy s přibývajícím věkem. Sama jsem neměla žádnou chuť se fyzicky namáhat cvičením. Maximálně tak se jinak stravovat. A duchovno, to jsem tam už vůbec nečekala. Chytla jsem se ale. A velmi. To jsem byla s Borisem a jeho lidmi poprvé. Byl to první ZLOM, pobyt, který mě ozdravil na těle natolik, že bych musela být mrtvá, abych to necítila a tupá, aby mi tento týden neotevřel i něco daleko hlubšího. Pak ještě 4krát - vždycky nadšeně a vděčně. Paráda. Svým lidem pak líčím ty úžasné zážitky, čas běží, já na ně nezapomínám, ale sama - zase dělám NIC.
To je totiž tak. Jsem samorost odjakživa, ale 11 let od rozvodu žiji sama ve svém rytmu, děti jsou dospělé, já se do ničeho nenutím, dělám, co mě napadne i co je třeba (např. vnoučata). Ničemu se nehodlám věnovat systematicky. Všechno se mění pouze v závislosti na mých dvou ročních obdobích: jarolétopodzim je první, zima to druhé. První je výživné, proměnlivé, pro mě pořád ještě úžasné, protože strávené výhradně touláním v přírodě a čuměním do oblak. No a to druhé se musí nějak přežít. Druhý ZLOM, letošní kurz o vnitřní cestě tělem, o samouzdravování. Týden s vámi, už to znám, jsem jak v ráji. Všechno dělám s nadšením (nebo se nezúčastním, jak se mi chce, či spíš JAK MI TO MŮŽE), plná energie (nebo polomrtvá), ale vždycky maximálně šťastná. Pak je konec, první 2 týdny jsem ještě hodně spojená s duchem toho, co jsem prožívala, pak se všechno vrátí do mých zajetých kolejí. NIC neudělám. Chybí mi k tomu vůle a hlavně asi atmosféra a lidi. Ty úžasně prožité týdny mě ale ovlivnily moc. Dokonce jsem přesvědčena, že mě postavily na nohy, už začaly podklesávat.
Po tom druhém zlomovém kurzu to bylo ještě dlouho silné, předávala jsem a předávám to dál lidem okolo. Zřejmě ale bude muset přijít ještě zlom třetí, nebo nějaká jiná výzva, u NICnedělání zůstávám. Naději jsem ještě neztratila – až zimní čas mě možná donutí. Ale vědomí toho, co se mi všechno může otevřít, jen když budu chtít a nebudu líná (ach jo, Borisi), to ve mně zůstává.
Konečně se tedy dostávám k tomu zmizelému kožnímu útvaru.
Předposlední den kurzu, poslední cvičení práce s jizvami. Boris vyprávěl o bratrovi Leoše, který se tohoto cvičení zúčastnil jen jako doprovod. Moc mě to rozesmálo. Borisovo heslo hrajete si, jako si hrají děti mi ale v hlavě ulpělo. Systematicky – to já v této mojí životní fázi už nerada, hra – také není moje parketa. Ale tohle jsem vzala jako lehoučkou výzvu (na výzvy přitom nereaguji, nejsem soutěživý typ, ale stalo se).
Kurz tedy skončil, rozloučení s vámi všemi, odchod do penzionu Pod Lípou, čekání na večerní příjezd sestry s mužem – původně jsme tu chtěly na tři dny zůstat spolu, abych jí to všechno řekla. Švagr ale zůstal s námi, měla jsem tedy čas na sebe, ještě vašeho ducha v sobě a genius loci taky ještě působil, tak jsem si řekla - schválně, zkusím to. Nejdřív jsem přemýšlela o nějaké jizvě. Mám jich desítky. Pak mě napadla bradavice, velká hranatá (nikdy jsem jí neviděla, na šošolce hlavy je - nevím - pár let?), pak jsem si vzpomněla, že se mi, nevím kdy, udělala taková ta piha starců na krku a že roste (plánovala jsem zajít na kožní). Rozhodnuto.
Hrála jsem si celkem asi 6 - 7 dnů. První dny jsem se s ní dle Borisova doporučení nezabývala - schválně, co to udělá. A udělalo. Ta moje hnusná piha velikosti nacucaného klíštěte seschla, asi za 4 dny z ní upadl zčernalý drobek, zbytek se nějak udrolil asi ve třech dnech. Konec, zvonec. Úžas, chlubila jsem se všem (jenom moje sestra se vědoucně usmívala, ostatní jinak). A jak jsem to dělala? No zase celá já. Nesystematicky, nepravidelně, 3 dny ve Sloupu poctivěji tak dvakrát denně a potřetí při usínání. Pak čím dál méně poctivě. Ale HRA, ta to tedy byla procítěná. I s doprovodně vydávanými zvuky. Fakt jsem se u toho bavila. No a ta bradavice na šešuli, se kterou jsem si občas zalaškovala, ta se také moc zmenšila, také mi jí zčernalý kus upadl, když jsem líčila tyto moje zážitky někomu na telefonu a přitom jsem na ní bezděčně sáhla. Nepracuji s ní, ale po tom, co jsem s díky tomuto dopisu zase uvedla do radostného stavu poznání, tak mám zase chuť. Také jsem si namalovala obrázky k malému komplexu (chumáče energie chladu a tepla) Jsem ale líná jak veš. Možná, že to není lenost. Že je to otupění, nedostatek soustředění a motivace. Vaše impulzy mi chybí. „Ale jen počkej ty vole, až budeš v zimě zapadlá doma jak vlastenec, až budeš mít chuť nevstat z postele, až budeš mít chuť do ní v 7 večer zalézt a spát a spát, protože ta zimní samota umrtvuje – pak na tebe dojde! „. To je moje závěrečná řeč k sobě. E. P.
Ďakujem srdečne za výborný zážitok na kurze v Bratislave.Denne už usilovne cvičím automasáž podľa Alakájevy,beriem epamy,tobolky na plúca,robím si kúpele a môžem povedať,že sa cítim veľmi dobre.Dokonca sa vôbec nezadýcham pri cvičení čoho som sa najviac bál.Verím,že keď budem pokračovať,bude to dobre.Rozhodne sa prihlásim na niektorý zo zimných termínov.Ďakujem ešte raz.S pozdravom M.I.Bratislava.
Mila pani Cermanova, dakujem vám za pekne chvíle, ktoré som mohla stráviť cez víkend s pánom Tichánovským, zároven ho veľmi srdečne pozdravujem. Taktiež by som sa rada prihlásila na zimný pobyt do Lôčiek, ak by sa dalo pravdepodobne by som vedela ešte niekoho so sebou. Prajem všetko dobre, veľa pohody a zdravia. S.
Milá pani Cermanová. Dnes je l8 dní,čo beriem epamy 21,35,8,tobolky na plúca.jílový obklad prieduškový a kúpele v soli s cédrom.Cvičim dva krát denne cvičenia na imunitu a podľa Alakájevy.Cítim sa tak fantasticky ako už roky nie.Vôbec sa nezadýchavam a budím sa bez strachu,že sa budem celý deň dusiť a ani z ulice sa pri odchode zdomu nevrátim šesť,sedem krát od strachu,že neprejdem cez cestu a začnem sa dusiť.Nie som už odkázaný na syna a drobné práce okolo domu si porobím sám.Skrátka,začal som zasa žiť.Prestal ma bolieť žlčník a slepé črevo čo sa prvé týždne liečenia ozývalo stav sa mi harmonizuje,syn sa čuduje, že už nerozprávam o liekoch,chorobách .Epam pôsobí na mňa zázračne až sa bojím,či sa to všetko zasa nevráti,keď si organizmus zvykne na liečbu,či je tento stav trvalý a či účinky tohoto začínajúceho liečenia navyprchajú ako to bolo u iných liekov doteraz.Chcem vedieť, či to takto zostane .Bolo by to dobré.Budem pokračovať v liečbe aj v cvičeniach,epam mi chutí a priam sa teším na ďaľšiu dávku.Cvičím s radosťou a cítim sa výborne.Ďakujem za kurz.S pozdravom Morvay.
Vážená paní Cermanová, dnes jsem měl možnost se setkat, také díky Vám, s panem Tichanovským a bylo to pro mne skutečným duchovním zážitkem. Věřím, že mi to pomůže v mém snažení zbavit se bolestí břicha a posouvat se dál v duchovním životě. Snad to nezní moc pateticky, skutečně děkuji! Děkuji za vše, přeji hodně zdaru a těším se na viděnou, H. K.
Dobrý den paní Cermanová, chtěla jsem vám poděkovat, že jste mi umožnila zúčastnit se kurzu na obnovu zraku i s roční dcerou a partnerem, který jí hlídal. Jsem nadšena z celého kurzu. Nevím, co vychválit víc….Mistr Boris má opravdu úžasné schopnosti a vliv na lidi…… Asi nejvíc mne nadchlo cvičení na sluníčku. Vůbec mne nenapadlo, že bych se měla a mohla zbavit slunečních brýlí …. A to tak rychle….. Já bez nich vůbec nevycházela z domu, dokonce jsem je nosila i když nesvítilo slunce. Důvodem bylo, že mi oči na sluníčku stále slzely a i pod brýlemi jsem se stále mračila….. Nyní nemám vůbec problém se na sluníčko dívat, naopak jej vyhledávám. A mé -4 dioptrie už taky nejsou, co bývaly. Brýle jsem zatím nasadila jen na práci u počítače. Sice nevidím všechno jasně, ale zato mám pocit, že se kolem mne rozsvítilo a všechno je zářivější (nevím jak to popsat). Ještě jednou děkuji a těším se na další kurzy. M. M.
Vážený Mistře Tichanovský, je to už několik měsíců, co jsem absolvovala kurz REIKI ve Sloupu v Čechách. Když jsem se na kurz přihlašovala, byla jsem utrápená svými zhoršujícími se zdravotními problémy (mám od dětství těžkou skoliózu, lékaři mě „vyléčili“ korzetem, který jsem odmítla nosit) a v podstatě zlomená životními karamboly. Dávno jsem pochopila, že si musím pomoci sama, jenže mi došly nápady a nevěděla jsem jak. Dnes jsem šťastná za všechny okolnosti, které mě na Váš kurz dovedly. A teď k Vám, pane Borisi! Nevím, jak jste to udělal, ale obrátil jste mě zase zpátky k životu. Díky Vám se zase směji a mám radost ze života. Rozsvítil jste ve mně „sluníčko“ a já se cítím výborně. Marně vzpomínám, jestli tomu tak někdy v mém životě bylo. Díky Vašemu léčení se „nastartovalo“ rovnání mé páteře. Rozcvičku cvičím denně a záda jsou den ode dne rovnější. Je to jako zázrak! Nevím, jak to všechno vyjádřit slovy, jsem prostě nadšená, šťastná a vděčná. Děkuji Vám. S pozdravem H. P.
Vážený pane Tichanovský,
píšu Vám ohledně stavu mé dcery K.R., pro kterou jsem žádala Vaši pomoc a podporu. Téměř jako zázrakem začala po pátém dni teplota klesat a stav se začal náhle zlepšovat. Věřím, že velkou měrou jste k tomuto stavu pomohl a jsem Vám za to vděčná. S díky a přáním pevného zdraví i pro Vás D.R.
Všem Vám moc a moc děkuji. Byl to pro mě nevšední zážitek. Už se moc těším na další setkání. J. B.
Ahoj Evi, ahoj Borisi,
Jsem moc rád, že jsem Vás mohl poznat.
Děláte to moc dobře. A Boris? Nemám slov. Úžasný člověk, úžasné charisma, úžasné výsledky. Přeji radost ze života. J.
Zdravím Vás,
děkujeme za víkendový kurz na zrak! Věřím, že usilovným cvičením dám své dioptrie určitě dolů! Ráno jsem byla na dlouhé nádherné procházce – vyjít na kopec by mě bez Vás ani nenapadlo, děkuji Vám za nový rozměr mých potřeb a radost z léčivého slunce, za všechny zelené stromy na sídlišti a chladný vítr jako požehnání. Děkuji a těším se na další kurz! V. B.
Milá Evičko, Chci Ti napsat mé zkušenosti. Je mi 79 let a koncem dubna mne postihla mozková příhoda a to na celou levou polovinu těla. Nehnula jsem ani prstíčkem. Přesto jsem byla zcela přesvědčena, že budu opět pohyblivá jako před příhodou. Má dcera, I. K., která nedávno u Borise Tichanovského ukončila masérskou školu, za mnou jezdila do Prahy a léčitelské dovednosti na mně plně uplatňovala. Ani já jsem se nenudila. Připomínala jsem si různé metody samoléčby, které nás na kurzech učil pan Tichanovský. Zprvu to byly pouze představy, že hýbu rukou a nohou. Postupně se měnily ve skutečnost. Masírovala jsem si prsty a dlaně, později i nohy. Vybavovala jsem si symboly k dosažení meditačního stavu. Jakmile jsem se posadila, cvičila jsem krční a horní hrudní páteř z rozcvičky Borise Tichanovského. Reiki bylo denní samozřejmostí. Viditelně se můj stav zlepšoval. Děkuji Bohu, že nám do Čech přivál Borise, děkuji Tobě, Evičko, že mu organizačně pomáháš a dceři děkuji, že mě na kurzy Borise přivedla. Dnes, za pomoci všech dobrých lidí, po půl roce od mozkové příhody chodím, háčkuji, pletu, ba i paličkuji. Některé pohyby sice ještě nejsou plně koordinované, ale ve srovnání s jinými pacienty stejného postižení, je zlepšení u mě nesrovnatelné. Zkušenosti s Reiki a samoléčbou mám už z dřívější doby, bez jakékoli operace mi zmizel začínající šedý zákal a na astma již nepoužívám léky. Proto ještě jednou díky Borisovi i Tobě. L. B.
Dobrý den paní Cermanová, chtěl bych Vám ještě jednou velice poděkovat za vstřícnost. Mámě pomohlo jak napravení od Borise Tichanovského, tak i celkový pobyt ve Sloupu, kde se jí velice líbilo. Díky a ať se Vám daří. Mějte se pěkně. S pozdravem L. P.
Dobrý den paní Cermanová. Chtěl bych Vám a panu Tichanovskému moc poděkovat za zprostředkování a provedení velice příjemné masáže. Děkuji s pozdravem. P.
Drahý Borisi, díky za to, že jsi!!!!